opec vypínající se nad Dobrochovem dosahuje výšky 310 m. Kopec býval odpradávna významným místem, kde byly konány výlety, různé zábavy, shromáždění a pod. Na Předině byly 3 rybníky, z toho jeden zatopený lom. Podle vyprávění pamětníků byla v této zatopené skále utopena služebná dívka – odtud název „Baba“. V rybníčcích se vyskytovaly vodní květiny a v jednom, s názvem „Vraní oko“, bývali raci. Ti se často stávali pochoutkou hochů, kteří se koupali a raky potom opékali na ohni.
Přes Předinu vedla cesta do Prostějova. Na západní straně je kupa s kamennou mohylou, která byla odnepaměti nazývána středem Moravy. Skutečnost je však daleko prozajičtější. Mohyla byla postavena v roce 1822 jako zeměměřičský bod.
Konec výletům a schůzkám mladých, starších i milenců učinila stavba vysílače v roce 1936, který byl dokončen v roce 1940 a dostal jméno Reichssender Donau. Stal se hlásnou troubou, která měla pomáhat dobyvačným choutkám německé armády.
Když se fronta blížila před Brno, 30. dubna 1945 v 6:00 hod, byl dán příkaz k zastavení provozu vysílače.V 15:00 hod. byl vyhozen do povětří mohutný, ocelový, 135 m vysoký anténní stožár o váze 52 000 kg. Němci tak sami zničili nástroj, který jim sloužil po celých 6 let. Prudké boje II. světové války zanechaly na Předině úplnou spoušť a mnoho padlých německých vojáků.
Po válce se podařilo získat vysílač nový, který byl původně určen pro Malajské souostroví, od firmy Standart – Electric. Vítkovické železárny vystavěly nezvyklý rourový stožár, u nás dosud neobvyklého provedení o výšce 171 m. Nový vysílač dostal název Morava a byl slavnostně otevřen 4. října 1947. Otevření vysílače osobně provedl ministr pošt Mons. František Hála, kterého vítali žáci obecní školy František Mazal a Jiřina Glozarová. Pana ministra uvítali také brodecký farář p. Josef Tesárek, starosta obce Dobrochov Josef Bednář a dva mladí hanáci v krojích Josef Bednář ml. a Jitka Začalová. Za tím účelem bylo vydáno zvláštní razítko, kulaté s nápisem: „Brodek u Nezamyslic, autopošta DOBROCHOV, 4. X. 1947, otevření rozhlasového vysílače Morava“. Otisk razítka je uveřejněn s podpisem pana ministra v obecní kronice.
Tento vysílač byl v roce 1987 opraven, zmodernizován, rourovitý stožár zbourán a vystavěn nový stožár – vysoký 155 m. Vysílač vysílá na středních vlnách na frekvenci 954 kHz v výkonem 200 kW. Kromě velkého vysílače byly uvedeny do provozu 2 malé vysílače s kapacitou 40 kW, které byly do konce roku 1993 využívány pro krajová vysílání.
Dobrochovský vysílač jsme si zvykli brát jako zcela samozřejmou dominantu jižně od Prostějova. Dlouhá léta byl zahalen rouškou jistého tajemství a přísně střežen vojenskou jednotkou. Dnes již vojáci vysílač nestřeží. Majitelem vysílače jsou České radiokomunikace.
Smírná bohoslužba na kopci PředinaPředina nad Dobrochovem s anténním stožárem, vysoým 155m
Od roku 1995 se každou první sobotu v měsíci květnu koná na Předině, v blízkosti hrobu padlých vojínů, smírná bohoslužba na nevinné oběti II. světové války a válek vůbec.
S návrhem na konání této smírné bohoslužby přišel ředitel Středního odborného učiliště Don Bosco Vřesovice p. Jan Jiříček. Bohoslužba si vydobyla své místo a každoročně se jí účastní přes 500 lidí. Tato akce se může konat proto, protože našla veliké pochopení od starostů okolních obcí, Zemědělského družstva Výšovice, Hospodářského družstva Určice a nejmenovaných sponzorů, kteří tuto akci podporují.
Za dobu 10 let se této bohoslužby účastnili významní církevní představitelé, např. Arcibiskup královehradecké diecéze Mons. Karel Očenášek, který celebroval po dvakráte mši, světící biskup královehradecké diecéze Mons. Josef Kajinek, z Olomoucké arcidiecéze světící biskup Mons. Josef Hrdlička, generální vikář Olomoucké arcidiecéze Mons. Milan Kouba, převor Rajhradského kláštera p. Augustin Ladislav Gazda.
Tak se stalo, že první květnovou sobotu každým rokem přicházejí na Předinu lidé k této bohoslužbě a toto místo se stává místem kultovním.
Novinky z úřadu přímo do vašeho telefonu
